Když jsme šli ven hned ráno, tak tam byl zatím jen takový lehký poprašek, ale pořád hustě sněžilo.
Já proti tomu bílému sněhu začal vypadat, jako pěkné čuňátko, hned vynikly mé špinavé tlapky a to si panička myslela, že ještě nevypadám tak moc hrozně.
Když jsme šli ale ven podruhé, už bylo všude krásně nasněženo, já běhal sem a tam a žral sníh, mňam, to je bašta.
Nejraději ze všeho mám, když mě někdo hodí sněhovou kouli a já ji okamžitě zlikviduji. Panička se mě snažila postavit sněhuláka, ale marně, zničil jsem jej dřív, než nás stihla oba vyfotit. Pak to vzdala, protože jí dost zábly ruce.
Všude bylo opravdu hodně sněhu, na to, že je letošní první, tak ho napadlo opravdu hodně. No, Martin se činil.
Zasněžené stromy vypadají jako v nějaké zimní pohádce, nebo někde na horách a to jsem prosím pomalu v centru města.