V sobotu 1.9. jsem se domluvil se Samem a Maxem, že zaskočíme na Bílendu si trochu zaslídit. Oni tam občas chodí a prý tam jsou bažanti. Jééé slídění, tomu se nedalo odolat. Počasí nám naštěstí přálo. Z druhé strany, kam já normálně nechodím, to bylo pěkně zarostlý. Tráva o hodně přesahovala moji kohoutkovou výšku a všude bylo plno křoví. Paničky nás tam vypustili a my chvílema úplně mizeli z jejich dohledů. Já se teda moc nevzdaloval, pořád jsem si kontroloval, kde je panička, ale kluci jsou už otřelejší a na ně musela panička občas písknout.
Jéééé, to znám, myší díra, moje hlava v ní skončila celá.
Tak kdopak nás tady najde?
Koukejte, tady jsem a strašně mě to baví.
Nazdar Maxi, tak už jsi něco chytil? Já zatím nic. Bohužel jsme na žádného bažanta nenarazili, ale zase jsem bohatší o další zkušenost. My vám vypadali, všichni tři, něco z nás naštěstí opadalo a zbytek paničky u baráku vyčesali. Nikdo by za chvíli nepoznal, že jsem před hodinou slídili....
Max
Sam
moje maličkost
a všichni pohromadě
Pak jsme se ještě šli projít na vyhlídku.
Hele kluci co umím, zkuste to taky.
Parádně jsme si tam ještě zablbli.
No, ale už bysme teda mohli jít domů, docela mě vyhládlo.
Ještě jeden pohled na Brno a jde se.